na Blog.cz

Chvíli jsem si prohlížel ball, který jsem pevně svíral ve svých rukou, měl v tom být pokemon, který by mi měl dělat společníka po celou dobu, kráčel jsem jedním z menších route zde na Akale a zastavil se až skoro na jejím konci u velkého dubového stromu. Zhluboka se nadechl a vyhodil ball do vzduchu. Po bílé záři se přede mnou objevil Shuppet, dušík nervózně ucouvl, ucouvl jsem i já, na znamení, že mu ublížit opravdu nechci, ruce jsem složil podél svého těla a začal. "'Hoj, Shuppete, jsem Daisuke, tvůj nový, trenér je ošklivé slovo, řekněme tomu, co třeba parťák? Já jsem tvůj a ty jsi můj. Jo mohl bych to tak nazvat. Jednoduše odteď bychom měli utvořit tým. To je to, žebychom se měli nějak seznámit a já jsem představil. Nevím, co bych ti měl o sobě říkat. Můj život není nějak zajímavý a nemyslím si, že by byla má minulost nějak důležitá," zadíval jsem na Shuppeta a počkal, jak zareaguje.

[1]: Shuppet tě neposlouchá, rychle se rozhlédne kolem sebe a rozletí se schovat za nejbližší strom.

[2]: POvzdechl jsem si. "Ale no tak, hej, Shuppete, nechci ti ublížit, už jsem to řekl, nebo ne? To je jedno. Jsme na tom stejně! Já taky nevím, co mám dělat, když se setkám s cizím člověkem, většinou je ignoruju, jo to se sice nedělá, máš recht, ale nerad se bavím s lidmi, nemusíš se bát, jsme na tom stejně," pokusil jsem se o úsměv, ale ve skutečnosti jsem byl v koncích. Nechtěl jsem se nechat rozházet prvním neúspěchem, ale netušil jsem, že hned se otočí zády. 'Co sis myslel, že ti hned vletí do náruče?' ozval se můj vnitřní hlas, uchechtl jsem se. "Shuppete, máme být parťáci, nejsem si jistý, jestli jsi mě předtím poslouchal, ale jmenuju se Daisuke, můžeš mi říkat Dai, jestli to přijde moc dlouhé, či Daiki, kdyby se ti chtělo. Oslovení trenér nemám rád, přijde mi moc povýšené. Máme být na stejné úrovni, já respektuju tvůj názor ty můj, jo to je idealní, ale asi to tak nebude vždy fungovat," zadíval se na strom, za kterým se malý pokemon krčil.

[3]: Shuppet opatrně vykoukne zpoza stromu, ale když zjistí, že strom sleduješ, rychle se zase schová. ,,Jdi pryč!" uslyšíš Shuppeta.

[4]: ZAmručel jsem, složil ruce na prsou a promluvil znova. "No tak Shuppete, není proč se bát. Kdybych ti chtěl ublížit už bych byl u toho stromu a sápal se po tobě ne snad? To že stojím tady něco zanamená. Nemůžeš aspoň trochu vykouknout? No tak, nechci ti nějak ublížit," zahleděl jsem se jinam a zapřemýšlel. "Nechci tě uplácet za jídlo, sice by to nebylo tak strašné něco sehnat, ale přijde mi to dětské a slabé, uplácat někoho jenom, protože jídlo je podstata našeho bytí na téhle zemi. Stejně neděláme nic jiného než jíme a spíme. Nic důležitějšího není. Tak Shuppete, i když mi řekneš ať jdu pryč, mohu popojít o trochu dál jestli to vadí,"

[5]: Dlouho se nic neozývá, ale nakonec zaslechneš, jak Shuppet potichu brečí.

[7]: ,,Proč si tady? Proč sis vybral zrovna mě..?" vzlyká.

[8]: Upřímně jsem se usmál. "Vybral jsem si tě? To je špatná formulace, nevybral jsem si tě, nevěděl jsem koho si vybrat, oni a ty, vy co jste mi byli dáni na výběr, všichni jste byli úžasní, každý popis, který se mi od profesora dostal, umíral jsem touhou říct si, že chci všechny tři. Ale když jsem se nad tím zamýšlel, něco mi říkalo, že nejlepší volba pro mě bude pokemon, který se od těch liší nejvíc a to tím, že levituje, nemá nohy, ruce, je to duch, duchů se lidé bojí. Ptal jsem se sám sebe jestli je to oprávněné, duchové nejsou zlý, jenom chtějí být jako ostatní. Na duších nás asi nejvíce děsí to, že nemůžou umřít. Je to děsivé ne? Vědět, že ty můžeš umřít kdykoliv, ale ten druhý ne, je to nespravedlivé, jakto, že on může žít potom, co udělá blbost, ale ty ne. Myslel jsem, že bys mi mohl pomoc to zjistit. A proč jsem tady? Netuším, prý jsou tu nějaký ostrovní výzvy, mohli bychom je zkusit, ale nemyslím si, žeby to mohlo být něco pro mě. Chci si užít trochu zábavy, chci se pobavit a chci myslet jinak než ostatní. A jelikož ty jsi duch, možná bys mi mohl pomoc nabrat trochu té moudrosti, ne?" Široce a zubatě jsem se usmál směrem ke stromu.

[9]: Shuppet se zase chvíli neozývá, asi se rozmýšlí, co odpovědět. Chystáš se promluvit, ale zarazíš se, protože skrz strom proletí Shuppet a zastaví se asi metr od tebe. ,,Takže mě máš rád?.." zeptá se a kouká na tebe uslzenýma očima.

[10]: Prudce jsem ucouvl, Shuppet jako rychlostí blesku se najednou objevil těsně přede mnou, pískl jsem. "Jasně, že mám, připadáš mi úžasný," naklonil jsem hlavu lehce doleva a pohled jsem se podíval za Shuppeta. "Tos proletěl tím stromem? Hustý!" neduržel jsem své pocity na uzdě. "Cool, zvládneš procházet i něčím jiným než jenom stromy?" snažil jsem se nějak udržet konverzaci s malým pokemon, který vypadal, že si na mou přítomnost začíná zvykat

[11]: Shuppet se chvíli rozmýšlí, pak ale vyrazí přímo proti tobě a proletí tebou. ,,Asi zvládnu." ozve se za tvými zády.

[12]: Prudký mrazivý pocit, který mnou projel jakmile onen pokemon proletěl mým tuhým tělem, byl děsivý, vyděšeně jsem se otočil za hlasem. "Sakra," zanadával jsem do země. "Tohle si příště jako ukázku odpust. Netušil jsem že to bude tak nepřijmené. Jako by můj vlastní duch ospouštěl tělo a měl být vyměněný, něčím takovým jakým jsi ty," vydechl jsem, zadíval jsem se na něj. "Nechtěl bys přezdívku? Bylo by lepší tě pak odlišit od ostatních tvého druhu, co ty nato?"

[13]: ,,Hmm... Jak chceš.." řekne Shuppet, jméno mu bylo úplně lhostejné.

[14]: Zamyslel jsem se na dost dlouho. "CO Keiji, Rai, Renji?" vydal jsem ze sebe po dlouhém přemýšlení pár návrhů.

[15]: ,,Třeba Renji..." řekne a opatrně tě obletí. Sice už se tě moc nebojí, ale pořád ti příliš nevěří.

[16]: Přikývl jsem. "Fajn, Renji, je vidět, že mi moc nevěříš, nedivím se ti. ASi bych taky takovému podívínovi nevěřil. Tak, co se nějak zblížit. Co bys řekl tomu, kdybychom si hodili menší trénink? Já poznám tebe, ty poznáš mě a já taky zjistím co můžem a co nemůžem, bude to o dost lepší. Takovou rychlou akcí. Neučil bych tě určitě nic nového, možná zkusil procvičit tvé staty. Asi bych se zamřil na rychlost. Síla je sice důležitá, tu máš trochu slabší, ale pokud tě portivník nebude schopný zasáhnout jeho síla mu bude k ničemu, co říkáš?" zeptal jsem se ho.

[17]: Shuppet jen kývne hlavou, byl zvědavý, jak takový trénink bude probíhat.

[19]: Shuppet kývne hlavou a ty poznáš, že ti zase věří o trochu víc než předtím. ,,Bylo to fajn."